Lorraine Erkhart

17. února 2013 v 15:29 | Admin |  Postavy


Jméno a příjmení: Lorraine Erkhart

Věk: 21

Rasa: Mutant

Schopnost: Částečná Chronokineze

Místo pobytu: Nebe

Zaměstnání: Inspektorka trhu ( ROTS pracovnice)

Vzhled: Raine, jak si nechává říkat je takříkajíc ideálem krásy mezi Nebešťany.Je středně vysoká a hubená, ale i přes svou hubenost má poměrně dobře tvarované tělo.Její velké, světlé a hypnotické oči spolu s aristokratickými rysy a plnými rty podtrhují její arogantní vzhled.
Má porcelánově světlou pleť a díky jejím světlým blond, až bílým vlasům to lehce zjemňuje její arogantní vzezření.
Vlasy má poměrně dlouhé a pokud se nepohybuje v domě nebo není někde na party, nosí je stažené do přísného a elegantního uzlu.
Povětšinu času také nosí kostýmky, sukně nebo šaty.Pokud nemá na sobě nic už zmíněného pak je to i přes svůj neformální vzhled vždy sladěné do nedbalé elegance.
S líčením to moc nepřehání, protože to ani není třeba.Má dokonalou pleť a i přes svou světlou barvu jsou její oči výrazné.
Aby doladila svůj elegantní vzhled nosí také decentní náušnice a občas i nějaký jemný šperk na krk.V podstatě nikdy však nesundává svůj stříbrný náramek s tyrkysově zbarvenými kamínky a čotky z černých korálků se stříbrným křížem v kterém je vyryt prapodivný symbol. Nezajímá jí, jestli se jí to k oblečení hodí nebo ne.

Povaha: Postupem času se z ní stala poměrně arogantní a ctižádostivá "mrcha" která sice jedná s každým navenek jako v rukavičkách, ale to neznamená, že si neumí dupnout a pěkně Vám znepříjemnit život.
Pokud jí někdo naštve, vyvede z míry, podvede jí nebo jí zhatí její plány, nedá na sobě nic znát.Jen se usměje..ale v další vteřině očekávejte nůž v zádech..únik plynu, nebo jen nějakou nepředvídatelnou a velice smutnou náhodu, která vás buďto velmi vážně zmrzačí, nebo zabije vás, či vaše blízké.
Chová se tak jak se od ní očekává a svoje emoce staví až na poslední místo.Díky událostem, kterých se musela před pár lety účastnit má na paměti, že zprotivit se ROTS není vůbec dobré.
Uvědomila si, že pád je velice strmý a neodvratný a tak se z ní stala téměř dokonalost sama.
Je neústupná a jde si za svým cílem i přes mrtvoly. Nesnáší, když není po jejím.Je velice sebevědomá a neváhá použít všeho co má, aby dostala toho co chce..Opravdu všeho.
Lidé by se jí měli klidit z cesty, protože má dost možností jak komukoliv kdo se jí znelíbí, nebo kdo byť jen gestem naznačí nesoulad s ROTS zničí bez sebemenších výčitek svědomí život.

Minulost: Narodila se do příkladné rodiny, která podporovala ROTS.Už od malička byla vedena k tomu, aby vždy a za každých okolností důvěřovala ROTS a pracovala v jejich prospěch.Nikdy proto nepřemýšlela, jestli je to vůbec dobře, nebo špatně.Brala to tak jak jí to podali rodiče a nic víc vědět nepotřebovala.Dalo by se říct, že byla skoro až zaslepená tím, co jí vtloukali do hlavy, že ani neviděla tu spoustu lidí, co se zprotivili a byli vyhoštěni do Pekla.Nic, žádné pochyby, které by ROTS spáchaly jakoby ani nebyly.Spolu se svým starším bratrem chodila na procházky..hráli si spolu, i když byl o šest let starší.Nikdy ji neřekl ne.Vždy tu pro ni byl, ať už si chtěla jen hrát, nebo potřebovala obejmout.Protože jít za rodiči, by znamenalo, že projevila slabost a tu ROTS nepřipouští a tudíž ani její rodiče.Ale i přes to je milovala a nemohla by si přát lepší rodiče.Bratr jí ale i tak byl bližší.Oba o sobě věděli naprosto všechno a poznali z každého gesta, co si ten druhý myslí, nebo jak se cítí.I když by jí mohl říct, že nemá čas..že se musí připravovat na svou budoucí práci, nikdy to neudělal.A díky němu si připadala důležitá a získala opravdu velké sebevědomí.Tím, že se o ni staral kluk, získala zkušenosti, které by normálně dívka mít neměla.Naučila se jak dostat to co chce, nejen milým úsměvem a spoustou ústupků.Zjistila taky, že když něco chce, musí za tím jít a neohlížet se na ostatní.Raine svého bratra zbožňovala jako skoro nikoho na světě.A proto ji naprosto změnila jedna událost, která se stala pár dnů před jejíma šestnáctýma narozeninami.Už několik týdnů se jí zdálo, jakoby už pro svého bratra nebyla vším..jakoby měl na práci něco důležitějšího, protože ji čímdál častěji odmítal, když s ním chtěla strávit čas nebo se potřebovala svěřit.Vždycky se pak někam vytratil a dlouho se nevracel.Jednou později večer, poté co ji opět odmítl jí došla trpělivost.Vkradla se k němu do pokoje a bůh ví jestli naštěstí a nebo bohužel si její bratr zapomněl doma mobil.I když se jí to příčilo slídit až tak, že by mu četla zprávy, něco jí říkalo, že by to udělat měla.A tak se jako ta nejhnusnější slídilka uchýlila k tomu, že mu prohledala všechny zprávy.Nic moc z nich nezjistila, jen to, že se pokaždé opakovala schůzka na jednom místě.Chvíli jen tak seděla, ale pak rychle hodila mobil na postel a vydala se za ním.Nikdy by jí nenapadlo, čeho bude svědkem.Když se co nejrychleji dostala na místo, kde si její bratr sjednal schůzku, zaslechla hlasy.Přikradla se tiše za roh a poslouchala.S každým jejich slovem jí čím dál víc chladla krev v žilách.Ke konci už jí jen kanuly slzy z očí a špatně se jí dýchalo.Nemohla uvěřit tomu, že je její bratr závislí na drogách a navíc dal jasný nesouhlas s jednáním ROTS a následné plánování toho, jak je svrhnout.Byla tak vyvedená z míry, že nebyla schopná ani vnímat to, že zaslechli její tiché vzlyky..Když si to uvědomila, už se k ní blížili a její bratr na ni bolestně a vyděšeně zíral.Nechtěla slyšet to co by jí řekl..viděla mu na očích, že jí to chce vysvětlit, ale ona nemohla dovolit, aby na ni byť jen promluvil, protože by byla schopná zanevřít na všechna svá dosavadní přesvědčení a dala by na ta jeho.Plačtivě pokroutila hlavou a natáhla ruce před sebe.V tu chvíli měla pocit, jakoby se jí v hlavě sepl nějaký spínač a myšlenka, která jí rezonovala v hlavě se stala skutečností.Přála si, aby mohla nějak zastavit nebo zpomalit čas..aby dokázala utéct a nemusela čelit bratrovu bolestně vědoucímu pohledu poté, co před sebe natáhla ruce v odmítavém gestu.A ono…se to nějak stalo.Najednou jejich rychlé a dlouhé kroky dostaly téměř líný a neochotný spád.Jakoby se prodírali lepidlem..jejich pohyby byly zdlouhavé a táhlé.A přitom ona se pohybovala normálně.Zděšeně pohlédla na své ruce, když si uvědomila, že nikdo jiný než ona to způsobit nemohl.Na nic však už nečekala a chopila se příležitosti…Utekla co nejrychleji mohla.Nevrátila se však domů.Běžela co jí síly stačily…sípala..a v boku jí píchalo..plíce jí jen hořely, ale ona stejně běžela dál.Doufala, že tomu co viděla uteče, ale nějak se jí to nedařilo.Ta slova co pronášel její bratr..ten výjev, kdy dychtivě čekal na své drogy…se k ní vracely jako ozvěna výstřelu v opuštěné uličce.Nevěděla co dělat, dokud nenarazila na hlídku ROTS.Nejdřív se chtěla schovat, protože bylo zcela jasné že to co viděla a slyšela bude mít v podstatě napsané na čele…Jenže ve chvíli kdy už zahýbala za roh se v ní probudila její povaha a nutkání dělat správné.ROTS…to je správné.Drogy, vzpoura…to..není správné a i když jí to zabíjelo..Musela to udělat.Ve chvíli, kdy udávala svého bratra v ní všechny pocity nějak odumřely.Slzy vyschly a po únavě a pálení v plicích nezbylo nic…Ano..to je správné..Všechno co je správné urovná věci do pořádku..vše bude jak má být..Znělo jí v hlavě a ona pronesla udání svého bratra netečným, ledově klidným tónem, jakoby se jí to ani netýkalo.Nechala se odvést hlídkou ROTS k nim domů a bez jakýchkoli emocí sledovala, jak hrubě odvedli jeho bratra jako psance..Dodnes nechápe, proč se vrátil domů a když se zavřely dveře, její otec jí položil ruku na rameno a poprvé projevil něco jiného než neochvějnou vyrovnanost.Když k němu vzhlédla, v očích měl slzy.A procítěným hlasem jí odpověděl na otázku, která se jí zračila v očích..Vrátil se jen kvůli ní..Se slzami v očích jí celé hodiny hledal a byl strachy bez sebe..Věděl co příjde, ale nemohl jinak.Vydal všanc svou šanci na útěk jen proto, aby měl jistotu že ona bude v pořádku..Poté jí vtiskl do rukou jeho čotky a pak zamumlal něco o tom, že to co provedl bylo nepřípustné a její jednání bylo více než správné. Bezeslov přikývla a odešla do pokoje.Naposledy tu noc uronila pár slz a od té doby se z ní stala ještě zarytější příslušnice řad poslušných Nebšťanů…Plnila úkoly bezeslov, bez ptaní a jednala jen v souladu se zákony ROTS..Ve svých devatenácti letech po smrti jejího otce, převzala jeho místo a svědomitě plnila své povinnosti.Dodnes, vždy když přejede konečky prstů přeš čotky, které od oné noci nosí na ruce, pocítí lehké bodnutí výčitek svědomí a v duchu jí trápí to, co se s ním stalo..I když pevně věřila, že tehdy udělala dobře…nikdy se s tím nesmířila.A o tom, že je mutant, což zjistila té noci co udala svého bratra neví nikdo krom nejvyššího vedení ROTS.A ona to úzkostlivě tají, protože mutanti v Nebi byli opravdu hodně ojedinělí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.